Přejít k obsahu

Vydání venkovských a městských domácností

Pavel Širmer

19. 05. 2014

  • Statistiky
  • Lidé
  • Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností
  • Životní podmínky domácností
Podstatně více za dopravu, elektřinu, plyn a tuhá paliva utratily v roce 2012 venkovské domácnosti. Ty městské zase více zatížily ostatní náklady na bydlení.

Odlišnosti v životním stylu mezi domácnostmi z hlediska velikosti obce, ve které členové domácnosti žijí, výstižně odrážejí výsledky šetření statistiky rodinných účtů (SRÚ). Český statistický úřad zjistil, že průměrná výše čistých peněžních vydání činila v loňském roce v domácnostech v malých obcích (méně než 2 tis. obyvatel) 10 137 Kč na osobu a měsíc. Ve velkých městech (více než 50 tis. obyvatel) dosáhla 12 656 Kč, což bylo o 2 519 Kč více.

Důvody rozdílů

Nižší úroveň průměrných peněžních vydání na osobu v domácnostech v malých obcích je zapříčiněna i jejich nižším průměrným příjmem. Ten souvisí s obecně nižší úrovní příjmů z pracovní činnosti. Nezanedbatelný vliv má rovněž skutečnost, že domácnosti v menších obcích a městech jsou v průměru vícečlenné a také se v nich nachází větší počet dětí bez vlastního příjmu.
Velikost obce rovněž podstatně ovlivňuje strukturu spotřebních vydání domácností. Ve městech tvoří nejvýznamnější položku vydání na bydlení a energie, která přesahují 20 %.
Ve velkoměstech s počtem obyvatel vyšším než 50 tis. činil jejich podíl dokonce bezmála 25 %. Naopak u domácností bydlících v obcích s počtem obyvatel nižším než 2 tis. nedosáhl tento podíl ani 18 % a stal se až druhou nejvýznamnější položkou. Ve velkoměstech činily náklady na bydlení a energie průměrně 5 655 Kč na domácnost, což bylo o 40 % více než u domácností v obcích s nejnižším počtem obyvatel.
Významné rozdíly se objevují i ve složení celkových nákladů na bydlení.
Domácnosti, které bydlí v menších obcích, kde převažují rodinné domky, vydají za energie bezmála tři čtvrtiny celkových nákladů na bydlení. To souvisí s faktem, že v případě rodinného domku je „provoz“ nákladnější než u obydlí v bytovém domě. Průměrné náklady na elektřinu a plyn byly v malých obcích oproti velkoměstům vyšší o necelé dvě třetiny, resp. třetinu. Výdaje za tuhá paliva byly dokonce třináctkrát vyšší. Pouze za teplo a teplou vodu vydaly domácnosti v malých obcích patnáctkrát méně než ve velkých městech, neboť výskyt přímého rozvodu tohoto druhu energie je zde omezenější.
Bylo zjištěno, že ve velkých městech domácnosti nevydaly za energie ani polovinu celkových nákladů na bydlení. Oproti domácnostem v obcích s počtem obyvatel nižším než 2 tis. vynaložily více než desetinásobné částky za nájemné z bytu a zhruba dvojnásobné částky za ostatní služby související s bydlením (vodné a stočné, sběr pevných odpadů apod.).

Čistá peněžní vydání domácností podle velikosti obce v roce 2012 (průměry na osobu v Kč za měsíc)

Čistá peněžní vydání domácností podle velikosti obce v roce 2012 (průměry na osobu v Kč za měsíc)
Zdroj: ČSÚ

Výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje

Zatímco ve velkých městech největší finanční zátěž představují pro domácnosti náklady na bydlení, v malých obcích jsou ve struktuře spotřebních vydání nejvýznamnější položkou výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje. V roce 2012 tvořila tato vydání 21,3 %, což představovalo o 2,3 procentní body více než u domácností žijících ve velkých městech. Přitom v absolutním vyjádření domácnosti v malých obcích průměrně utratily za potraviny a nealkoholické nápoje měsíčně 1 903 Kč na osobu, což nebylo tolik jako u domácností ve velkých městech, jejichž vydání činila 2 064 Kč na osobu.
Pro domácnosti v malých obcích je rovněž charakteristické, že mají příznivější podmínky pro využívání vlastního hospodářství. Bezplatně získané produkty živočišné i rostlinné jsou v obcích s počtem obyvatel nižším než 2 tis. v porovnání s domácnostmi ve městech s počtem obyvatel vyšším než 50 tis. běžně dvakrát vyšší, v některých případech i osmkrát nebo desetkrát. Tento fakt se v praxi projevuje tím, že domácnosti v malých obcích nepotřebují řadu potravin nakupovat v takové míře, jako je nakupují domácnosti ve velkých městech.

Struktura spotřebních vydání domácností SRÚ v roce 2012

Struktura spotřebních vydání domácností SRÚ v roce 2012
Zdroj: ČSÚ

Odlišnosti v nákladech na dopravu

Opačným případem jsou vydání za dopravu. Méně významný podíl měla ve velkých městech (9,6 %), zatímco mnohem významnější podíl byl v malých obcích (12,7 %), kde lidé musí  dojíždět za prací, do škol, případně mají problém s dostupností některého zboží či určitých služeb, za nimiž jsou nuceni cestovat. V absolutním vyjádření na dopravu vydaly domácnosti bydlící v malých obcích o 9 % více než domácnosti ve velkoměstech.
Zatímco u nákupu osobních dopravních prostředků (automobilů, motocyklů, jízdních kol apod.) se nejeví vliv velikosti obce jako podstatný, v položkách týkajících se provozu dopravních prostředků a zejména v případě vydání za pohonné hmoty jsou rozdíly u domácností v různých velikostních skupinách obcí zřejmé.
Například v roce 2012 vydaly domácnosti v malých obcích za pohonné hmoty a oleje 627 Kč na osobu a měsíc, což bylo o 44 % více než u domácností ve velkých městech. Ve větších městech zase domácnosti ve větší míře využívají dopravní služby, zejména hromadnou dopravu. Jejich vydání za dopravní služby byla v roce 2012 o dvě třetiny vyšší než u domácností v malých obcích.
Posuzujeme-li další skupiny spotřebních vydání, rozdíly ve struktuře z hlediska velikosti obce se nejeví tak významné. Průměrná vydání domácností na pořízení či rekonstrukci bydlení, která již nejsou zahrnována mezi tzv. spotřební vydání, jsou nepoměrně vyšší u domácností ve velkých městech s počtem obyvatel vyšším než 50 tis. Tam byla v posledních letech přibližně dvojnásobná oproti domácnostem s počtem obyvatel nižším než 2 tis.

Náklady na bydlení u domácností SRÚ podle velikosti obce v roce 2012

Náklady na bydlení u domácností SRÚ podle velikosti obce v roce 2012
Zdroj: ČSÚ

Statistika rodinných účtů (SRÚ)

Sleduje hospodaření soukromých domácností – poskytuje informace o výši jejich vydání a struktuře spotřeby. Informace o odlišnostech spotřeby v domácnostech tříděných podle rozličných hledisek nebo o vlivu různých faktorů (např. pohyb cen, situace na trhu) na strukturu vydání a spotřební zvyklosti domácností nelze získat z jiných zdrojů.
Zpravodajské domácnosti SRÚ jsou vybírány záměrným kvótním výběrem. Jednotkou výběru a zpravodajskou jednotkou šetření je hospodařící domácnost. Zpravodajský soubor – tři tisíce domácností – byl vybrán tak, aby jeho složení, podle zvolených výběrových znaků, odpovídalo struktuře domácností v České republice. Oporou pro stanovení kvót byly výsledky šetření Životní podmínky.
Složení zpravodajského souboru SRÚ se operativně mění tak, aby aktuálně postihovalo posun základních atributů domácností (jejich složení, ekonomickou aktivitu, úroveň příjmů apod.). SRÚ je v podstatě jediným zdrojem informací o vydáních domácností ve vazbě na jejich příjmy.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností