Projekt SLDB 2011 už skončil a chystá se nový
19. 12. 2013
Události Česko
Diskuse o tom, jak by mělo sčítání lidu v roce 2011 vypadat, začaly již v roce 2005. Týkaly se jak obsahu, tak způsobu jeho provedení. Snad nejtěžší pro základní rozhodnutí bylo odhadnout, jak budou vypadat informační technologie a administrativní zdroje dat v době chystaného sčítání. Vlastní Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 realizoval Český statistický úřad na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů a navazujícího národního zákona č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, ze dne 22. července 2009. K tomu byla vydána i příslušná prováděcí vyhláška se vzory sčítacích formulářů a dalšími zpřesňujícími informacemi.
Obsahové změny ve sčítání
SLDB 2011 navazovalo na předchozí sčítání prováděná v desetiletých intervalech. Základními principy bylo zachovat srovnatelnost dat v čase i v prostoru a reagovat na měnící se podmínky, především z hlediska organizace a provedení cenzu. SLDB 2011 navazovalo zejména pak na sčítání lidu z roku 2001, které se jako první konalo v podmínkách samostatné České republiky. Obsahově vycházelo z předchozích populačních cenzů a zároveň zohledňovalo povinná témata, stanovená Nařízením EP a Rady EU s cílem zajistit srovnatelnost dat s jinými členskými státy Evropské unie. Nejvýznamnější obsahovou změnou bylo zjištění informace o faktickém bydlišti osoby, které umožnilo zpracovat poprvé v historii údaje o obvyklém bydlišti a kvantifikovat tak počet obvykle bydlících obyvatel na území České republiky v mezinárodně srovnatelné metodice. Institut obvyklého pobytu – rovněž poprvé – umožnil kvantifikovat samostatně i počet osob bez domova. Nově byla zařazena otázka na registrované partnerství osob stejného pohlaví. Stejně jako v předchozím sčítání v roce 2001 zůstaly nepovinnými otázky ohledně národnosti a náboženství.
Předvyplněné sčítací formuláře
Novým prvkem SLDB 2011 bylo využití dostupných registrů pro předvyplnění sčítacích formulářů, pro podporu terénních prací (zejména distribuci formulářů), pro rozšíření vstupních dat o další informace o osobách i pro kompletaci dat či vyloučení duplicit údajů. V případě domovních listů – a částečně i bytových listů – byly předvyplněny i jednotlivé odpovědi z administrativních zdrojů a respondenti pouze údaje kontrolovali či aktualizovali. Z hlediska provedení Český statistický úřad poprvé sám neuzavíral smlouvy a neřídil desítky tisíc sčítacích komisařů. Roli sčítacích komisařů tentokrát převzali zaměstnanci České pošty, s. p. ČSÚ se však podílel na jejich proškolení i na vypracování metodických pokynů pro jejich práci. Současně důsledně dozoroval dodržování především bezpečnostních, ale i metodických předpisů a pokynů. Na základě výběrového řízení plnila funkci gestora terénních prací Česká pošta, s. p. Ta měla také na starosti tisk a distribuci sčítacích formulářů, jejich sběr a předání ke konečnému zpracování nebo činnost call centra.
Vyplňování on-line
Významnou novinkou byla možnost vyplnit sčítací formuláře elektronicky prostřednictvím internetu se zajištěnou vysokou ochranou přenosu dat a předávání dat prostřednictvím datových schránek. Takto bylo sečteno z celkového počtu 27,5 % obyvatel, 22,8 % bytů a 25,3 % domů. Podíl vyplněných formulářů prostřednictvím internetu překročil jednu čtvrtinu. Během elektronického sběru formulářů nebyl zaznamenán žádný incident ohrožující bezpečnost důvěrných a osobních údajů. Podle hodnocení OSN se ČR umístila na 6. místě na světě ze všech států, které nabídly využití internetu při sčítání kolem roku 2010. Na základě zkušeností z předchozích cenzů byl důraz kladen na včasnou a srozumitelnou osvětovou kampaň. Ta byla diferencovaně zaměřena na různé cílové skupiny. Např. ve spolupráci s Radou vlády pro národnostní menšiny byly vydány osvětové letáky v devíti jazycích. Uskutečnila se také setkání zástupců některých národnostních menšin se zástupci Českého statistického úřadu. Pro představitele organizací národnostních menšin bylo rovněž uspořádáno slyšení v Senátu. Ve spolupráci s Radou pro řešení romských otázek rovněž vyšly osvětové materiály v romštině. O kvalitě mediální kampaně svědčí i to, že byla následně oceněna cenami v několika národních soutěžích mediálních kampaní a agentur, a to i v konkurenci s mediálními kampaněmi komerčních subjektů.
První výsledky již na konci roku 2011
První předběžné výsledky byly poskytnuty veřejnosti v polovině prosince 2011. Jednalo se o zhruba 80 ukazatelů na úrovni republiky a krajů. Kompletní zpracování všech plánovaných výsledků bylo ukončeno koncem 3. čtvrtletí roku 2013. O efektivním vytěžení zjištěných údajů svědčí relace mezi počtem otázek na formulářích a počtem zpracovaných ukazatelů. Na domovním, bytovém listu a listu osoby bylo celkem 47 otázek a také informace o vztazích osob v rámci hospodařící domácnosti. Počet zpracovaných údajů o domech, bytech a osobách byl pětinásobný – celkem 231 ukazatelů. Kromě toho v rámci zpracování vznikly dvě samostatné nové entity vypočtené ze zjištěných vstupních dat – údaje o hospodařících domácnostech (s více než 70 charakteristikami pro každou domácnost) a dojížďkové proudy (až do úrovně základní sídlení jednotky). Pro poskytování údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 se využívají zejména webové stránky Českého statistického úřadu a publikace v elektronické podobě. Vedle tradičních tištěných publikací Statistický lexikon obcí a Pramenné dílo poprvé vychází Atlas SLDB 2011 s nabídkou výsledků zobrazených v mapách.
JAKÉ BUDE SČÍTÁNÍ KOLEM ROKU 2020?
Ve 4. čtvrtletí roku 2013 začal vznikat materiál pro vládu ČR, který nabízí čtyři možné způsoby provedení sčítání lidu kolem roku 2020. Současně tyto čtyři varianty charakterizuje z hlediska jejich kladů i záporů a požadavků na součinnost organizačních složek státu či orgánů samosprávy. Rozhodně to není předčasný krok. Již počátkem října 2013 se v Ženevě uskutečnila tradiční roční konference pořádaná UN ECE a Evropskou komisí. Tentokrát se plně zaměřila na zahájení přípravy populačních cenzů ve světě kolem roku 2020. V zásadě je zřejmé, že by budoucí sčítání lidu mělo být organizováno jako kombinace zjišťování u respondentů s vyšším využitím administrativních zdrojů dat nebo jako cenzus výhradně založený na administrativních zdrojích dat. Oba základní přístupy mají své klady i zápory a různou náročnost na rozpočet a technickou či legislativní přípravu. Obě cesty také nabízejí různé výstupy informací z hlediska rozsahu otázek či detailnost územního členění výsledných dat. Vzhledem k náročnosti procesu přípravy sčítání lidu je proto nezbytné, aby vláda ČR rozhodla o tom, kterou z nabízených variant má ČSÚ rozpracovat a poté zahájit vlastní proces přípravy.